by ·Žádné komentáře

První listopadový víkend se zaplnily oba divadelní sály LaRitmy diváky a divadelníky, kteří z velké části patřili k ašským divadelním souborům místní základní umělecké školy. Duše diváků byly potěšeny a naplněny vystoupeními souboru Skřítci (s milým představením Cirkus), souboru Darebáci (ti odehráli vtipné Minutky – mikropříběhy o knihách, špenátu, bazénu, mravencích, vracených botách, indiáncích…), souboru Tortelíny (a jejich skvělými Talenty), souborů Piškvorky a Médium (jejich parádními divadelními kusy Hrdej jako páv a V zákulisí) a také souboru NaKdyby (s mrazivým představením Já chci žít). Kromě výše zmíněného se ale zraky, ušiska a srdiska zahřály přítomností profesionálních divadelních seskupení, mezi něž např. patří Buchty a loutky, Loutky bez hranic, Toymachine, Divadlo B, T 601, Shashik, My kluci, co spolu chodíme atd.

Dušičkové diváctvo zažilo i premiéru improvizačního zápasu, v němž se historicky poprvé představil ašský tým, který měl jasnou početní převahu. Vůči studentům z plzeňského Gymnázia Františka Křižíka, kteří byli čtyři, se postavila téměř dvacítka místních. Utkání bylo veselé a vyrovnané a my velmi děkujeme Plzeňákům, kteří s námi touto premiérou prošli. Celé dva podzimní divadelní dny zakončilo nebývalé hudební seskupení Flaškinet, jež na flašky různého druhu a kytaru odehrálo nejrůznější skladby a songy a zcela zaplnilo místní kavárnu.

Veškeré zážitky doplnily palačinky, které se sladce i slaně kulatily díky Míša týmu (děkujeme:). Poděkování patří také naší stálici Markétce Blažek Černé, kterou tímto slavnostně oceňujeme jako nejbožštější finančnici našich festivalů, Jirkovi Růžičkovi, jemuž náleží cena nejlepšího hudebně-kamerového mága, Stáně Staškové, které patří medaile za nejlepší vstupenkářku. Děkujeme i Grantovému systému Města Aše, Obci Krásná a Očce.

foto: Matěj Pokorný

by ·Žádné komentáře

Nastal 10. srpen a většina žáků a učitelů naší ZUŠ zažívala jen další prázdninový den, až na čtveřici, nebo spíše trojici hudebníků, kteří se vydali reprezentovat naši školu na Chodké slavnosti do Domažlic.

Nemohla by to být správná výprava, kdyby nenastaly drobné problémy, takže se nevyhnuly ani nám. My jsme v půl sedmé ráno zjistitli, že vlastně nepojedeme čtyři, ale jen tři, což byl pro nás velký šok (druhý dudák Matěj Pokorný nemohl jet, bohužel si nemoc nevybírá ). Nezbývalo nám tedy nic jiného než narychlo vytvořit trio ve složení : pan učitel Milan Jelínek, Anežka Štěpánová a Alena Jelínková. Po bleskurychlé zkoušce jsme všichni nasedli do auta a natěšení a vystrašení z toho,jak to dopadne, jsme vyrazili na cestu do Domažlic.

Když jsme po chvilce bloudění mezi uzavřenými domažlickými uličkami díky ochotným policistům našli bod všeho dění, v cuku letu jsme na sebe ,,hodili“ naše ašské kroje a šli se přiravit

k bráně pod hradem, kde právě začínalo pásmo vystoupení s názvem ,,Národní přehlídka dudáků“, jehož jsme byli i bez jednoho dudáka součástí. Po krátkém interview s Milanem Jelínkem jsme mohli začít hrát. V našem podání zazněly tři skladby, které zaujaly posluchače nejen bezvadným provedením, ale i svou netradiční úpravou, konkrétně: Opičí duet se šmrdláním od Milana Jelínka, lidová píseň Já jsem mladý synek v úpravě též od Milana Jelínka a nakonec Ašská hopsavá jak jinak než od Milana Jelínka. Poté jsme si již konečně mohli oddechnout, jelikož jsme měli to nejtěžší za sebou a mohli jsme se vydat do samotného centra dění Chodských slavností, kde jsme měli možnost potkat spoustu známých.

Závěrem bych už jen dodala, že velká poklona patří Anežce Štěpánové, které se během pěti minut podařilo naučit celý nový part a to dokonce zpaměti a to samé platí o Milanu Jelínkovi, kterému se k tomu všemu ještě podařilo během nabitých prázdnin najít pár o něco volnějších dnů a zkoušet s námi.

Alena Jelínková

 

by ·Žádné komentáře

Po osmi letech opět zavítala do Karlových Varů jedna z předních italských sopranistek a mnohaletá sólistka Milánské La Scaly paní Wilma Vernocchi. Pod jejímvedením probíhaly v týdnu 22. – 26.7.2019 v ZUŠ A. Dvořáka mistrovské pěvecké kurzy. Odpolední hodiny byly nabídnuty veřejnosti, tedy i žákům zušek. Z naší školy se, díky podpoře své rodiny, zúčastnila dvou lekcí naše žákyně Natálie Hagarová. Paní Vernocchi zaujala svým talentem a zpěvem tak, že jí věnovala pár slov na závěrečném koncertě účastnic kurzu v hotelu Imperial a také Natálce přislíbila zaslat italské písně. I když se tato výjimečná akce konala v době prázdnin, věřím, že si nové poznatky ponese Natka do nového školního roku a zážitek z tohoto setkání bude mít na celý život.

Jarmila Rezková

by ·Žádné komentáře

Začátkem prázdnin byla v Galerii Na Háji zahájena výstava manželů Slehových. Kromě předmětů z kovu a skleněných šperků představili umělci i dřevěné hračky. Proto na vernisáži dne 5.7.2019 zazpívaly nejmladší žákyně ze třídy Jarmily Rezkové. Sárinku Krnáčovou, Terezku Chlandovou a Aničku Burešovou doprovodila na keyboard paní učitelka Jaroslava Reková.